Včelařství

Permakulturní pěstování zemědělských plodin a chov milovaných zvířat
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
newerMore
mimozemský/á
Příspěvky: 811
Registrován: 19 čer 2008 19:13
Kontaktovat uživatele:

Včelařství

#1 Příspěvek od newerMore » 26 črc 2008 03:30

Zdroj: http://vcelky.cz

Opylování

Opylovací činnost včelstva je bezpochyby nejdůležitějším včelím produktem.
Hmyzosnubné rostliny jsou na opylení hmyzem přímo závislé - bez něj by nedošlo k produkci semen, nutných pro rozmnožování rostlin.

Příklady hmyzosnubných rostlin:
jabloň, hrušeň, švestka, třešeň, mandloň, angrešt, rybíz, okurky, květák, řepka, slunečnice, hořčice

Aby se rostliny mohly rozmnožovat, potřebují přenést pyl (= samčí pohlavní buňky) na pestík (= samičí orgán); teprve potom vytvářejí plody a semena. Přenášení pylu může zajistit vítr, voda či hmyz. Některé rostliny jsou samosprašné - opylují se samy. V našich podmínkách je asi 20 % rostlinných druhů větrosnubných, zbývajících 80 % opylovává hmyz (jsou hmyzosnubné).

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Včely sbírají pyl na rostlinách, za letu jej rouskují a pokračují ve sběru na další rostlině téhož druhu - tím ji opylují správným pylem. Díky nadprodukci pylu rostlinami je ho dost nejen k opylování samotnému, ale i pro včelu, která jej přináší do úlu ve formě rousek.

V přírodě existuje mnoho opylovačů, včela medonosná je však specifická:
* v jednom úlu je až 50.000 jedinců - nektěří se na sběr pylu specializují a nevykonávají jiné činnosti
* při snůšce je jednomu zdroji pylu (i medu) věrná tak dlouho, dokud jej produkuje - rostliny jsou tak opylovány správným pylem
* je do značné míry domestikovaná, lze ji chovat - a tudíž i využívat pro cílené opylování
* lze ji relativně snadno převážet z místa na místo - což usnadňuje opylování v rámci intenzivního zemědělství

Zvýšení výnosů rostlin při přísunu včelstev
hrušeň 4.700 %
jetel 600 %
švestka 500 %
vojtěška 400 %
jabloň 245 %
řepka 143 %


Včela medonosná využívá pyl jako zdroj bílkovin. Rostliny jej produkují mnohonásobně víc než je potřeba k opylování. Při sběru tak včela bezděky opyluje rostlinu - prospěch je na obou stranách.
Pro vytvoření jednoho páru rousek včela musí obletět asi 80 květů. Průměrná váha obou těchto rousek je 14 mg. Včelstvo ale ročně spotřebuje více než 30 kg pylu jen pro odchov larev. Další pyl spotřebují včely pro sebe a pro trubce. Znamená to, že včely z jednoho úlu opylují přibližně 250.000.000 (250 milonů) květů.
Hodnota včelí práce vykonané opylováním se těžko vyčísluje. Běžně se uvádí, že je zhruba 10x vyšší než je hodnota vyprodukovaného medu. Ale například v Dánsku si včelího opylování váží jako 30ti až 50ti násobku hodnoty medu.

V některých zemích je opylování také hlavním zdrojem příjmu včelařů. Například v Kalifornii díky neustále rostoucí výměře mandloňových sadů platí farmáři až 150 $ za jedno přisunuté včelstvo. Včelařům tak vůbec nevadí, že nevyprodukují žádný med. Na jeden hektar je totiž potřeba 5-6 včelstev, což při výměře téměř 300.000 hektarů znamená neuvěřitelných 1,5 milionu včelstev. Včely se sem sváží z téměř celých Spojených států a začíná jich být nedostatek.
Podobně funguje opylovací služba i v jiných zemích - Francie, Austrálie, Nový Zéland, ... Všude tam, kde profesionální včelaři se stovkami či tisíci včelstev výrazně převyšují nad včelaři ze záliby.

Obrázek
Pro produkci mandlí je přísun včelstev nezbytný.

V České republice je situace odlišná. Téměř v každé obci je malý včelař, "zavčelení" je tak relativně rovnoměrné a dostatečné. Efektivní akční rádius včel je kolem 3 km, na běžné opylení stačí stabilní stanoviště těchto včelařů. Zemědělci v naprosté většině případů za přísun včelstev neplatí, opylování považují za samozřejmost. Včelaři kočují se včelstvy z důvodu zvýšení medného výnosu či kvůli produkci jednodruhových medů.
Včely ale nejsou jediným opylovačem. Stovky dalších druhů hmyzu dokáží totéž - čmeláci, samotářské druhy včel, motýli, ... Výrok připisovaný Alebertu Einsteinovi: "Pokud by zmizely na zemi včely, zbývají lidem jen čtyři roky života" tak dostává povážlivou ránu... Nechala by příroda viset existenci mnoha živočišných druhů na tak tenké niti? Zcela jistě ne.
Prokazuje to i situace, která nastala v Československu počátkem 80. let. Jedním z prvních prostředků boje s varroázou byla totální likvidace včelstev v celých napadených okresech. Namísto očekávané neúrody došlo pouze k poklesu výnosů.

Obrázek Obrázek
Jabloně a řepka patří mezi rostliny, jejichž produkce významně stoupne s přísunem včelstev

Včelí vosk

POJEM - jeho význam
plást - dílo plné medu, pylu či plodu
mezistěna - základ budoucího díla v rámku
souš - prázdný plást
voští - vylámané části souší
divočina - včelí dílo vystavěné bez rámku
strdí - divočina plná medem
trubčina - dílo s trubčími buňkami

Původ včelího vosku
Včelí vosk je produkt voskotvorné žlázy dělnic. Její aktivita je za normálních okolností nejvyšší mezi 9.-18. dnem života dělnice. Pokud má ale včelstvo nedostatek stavitelek, mohou starší včely činnost žlázy obnovit (změnou potravy).
Vyloučené šupinky vosku včely kusadly zpracují a vystaví z nich postupně celý plást. Na 1 kg vosku potřebují 1.250.000 šupinek. Pokud včelstvo nestaví plásty, padá vosk na dno úlu, kde vytváří tzv. měl.

Obrázek Obrázek Obrázek
1. Čerstvě vystavěný plást ze včelího vosku
2. Divočina = volně stavěné plásty bez rámků
3. Plást v rámku - uprostřed jsou buňky s plodem, okolo pylový věnec a na okraji med.


Včelí plást
Slouží nejen ke skladování medu či pylu, ale i k výchově včelího plodu. Neexistuje efektivnější poměr spotřeba materiálu : pevnost : objem. Lepší řešení nebylo nalezeno ani člověkem. Šestiboké buňky jsou jedna těsně vedle druhé. Plást může být i 100 cm dlouhý.

BUŇKA PRO / dělnici / trubce / matku
průměr / 5,1-5,4 / 6,7-6,9 / ±9,0
hloubka / 10-12 / 12-15 / 20-25
buněk/dm2 (jednostranně) / 400 / 300 / ojediněle

Při pohledu z boku nejsou buňky vystavěny vodorovně, nýbrž mají sklon ±15° nahoru - ode dna k víčku. Ani řídký nektar tak nevyteče. Dno buňky je ze zadní strany vyztuženo spojnicí stěn protějších buněk.
Vzdálenost mezi plásty včely velmi přesně dodržují. Je akorát tak široká, aby v ní prošly dvě včely, t.j. ±10 mm. U krajních plástů však pouze 5 mm - na jednu včelu.

Složení včelího vosku
Jednoduše lze říci, že je složité. Vosk tvoří estery kyselin, volné kyseliny a uhlovodíky.
Bod tání nastává při ± 65° C, vosk tuhne přibližně při 63 °C. 25-30 °C stačí na jeho tvárnost (letní teplota v úlu je 35° C).
Kolem 0° C je nejen křehký, ale jeho povrch je navíc pokryt šedým povlakem ("voskový květ"), který po ohřátí zmizí (nejedná se o plíseň, ale o změnu struktury).

Včelí vosk dobře izoluje teplo, elektřinu a odpuzuje vodu. Při síle 4 mm jej lze ohnout přes hranu stolu aniž by se zlomil (oproti parafínové náhražce).

Obrázek Obrázek
1. Panenský plást
2. Tmavý plást, několikrát zakladený


Barva vosku
Nový plást, který matka ještě nezakladla ("panenský"), je téměř bílý či běložlutý. Časem vosk tmavne, protože:
* jej barví pyly některých rostlin
* v buňkách zůstávají "košilky" po každé vylíhlé včele jako důsledek přeměny larvy na dospělce
Čím je plást tmavší, tím více včel se v něm vylíhlo a jednotlivé buňky jsou menší. Také získatelné množství vosku je nižší. V přírodě včely černé plásty vykusují. Včelař by měl každý rok vyřadit třetinu nejtmavších plástů, aby zajistil dostatečnou obměnu včelího díla.

Zpracování včelího vosku

Obrázek Obrázek
1. Různé barvy včelího vosku
2. Mezistěny


Malé množství vosku se z plástů vytaví pomocí solární energie ve slunečním tavidle. Tento způsob je velmi levný, ale málo efektivní. Vyšší výtěžnost se docílí pomocí lisování za horka či párou.

Po vychladnutí se ze spodku voskového koláče seškrábne vrstva nečistot. Případné další čištění lze provádět kyselinou sírovou.

Včelaři většinou ve výkupu vyměňují surový vosk za mezistěny, které potom vkládají do prázdných rámků. Včelám tak usnadňují stavbu a určují její strukturu (dokázaly by stavět i bez nich, ale příliš by nehleděly na přání včelaře, aby jednotlivé plásty šly snadno vyndat z úlu).

Přijde-li horký vosk během zpracování do styku s železem, mědí či zinkem, získá šedozelenou až načernalou barvu. Napravuje se kyselinou fosforečnou.

Využití včelího vosku
Obrázek Obrázek
1. Výroba svíčky stáčením z mězistěny
2. Odlévaná svíčka


Výroba svíček
Z mezistěn
* Seshora nahřátou mezistěnu zarolujeme kolem knotu odpovídajícího průměru (zjistíme při koupi). Pro kónické svíčky (stočené z trojúhelníkové mezistěny) volíme knot odpovídající spodní části.
* Vykrajovacími formičkami na perník si připravíme sudý počet figurek či tvarů. Rozdělíme na poloviny, pečlivě přitiskneme k sobě a doprostřed vložíme knot.

V kuchyni a potravinářství
Medová žvýkačka
Dostanete-li se k medobraní, není nic lepšího, než žvýkávání víček s medem. Vosk po chvilce vyplivněte. Pokud jej spolknete, nic se neděje.

Maštění plechu při pečení
Špalíčkem vosku natřeme nahřátý plech. POZOR!!! Vosk z mezistěn nepoužívejte! Zpracovává se pořád dokola, jeho stáří je neznámé. Navíc může obsahovat rezidua léčiv či prostředků používaných při zpracování.

E901
Tato značka na obalu od sladkostí znamená, že je v jejím složení včelí vosk. Slouží jako leštidlo (lentilky), na vymazávání forem či proti slepování bonbónů.

Jiné
Zdobení kraslic
Tekutý vosk nanášíme kovovou hlavičkou špendlíku na vajíčko. Až je motiv hotov, vložíme vajíčko do studené barvy.
Tipy:
* Špendlík pro lepší držení zapíchněte do neořezaného konce tužky.
* Vosk je nejlepší nabírat z hořící kalíškové svíčky - dobře lze využít hliníkový kalíšek na čajové svíčky.

Med

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
1. Včely sbírají nektar na rostlinách,...
2. ...v úlu si jej předávají,...
3. ...v buňkách jej postupně zahušťují...
4. ...a nakonec zralý med zavíčkují.


Květový med
Neboli nektarový, často také nazývaný luční. Pochází z nektaru rostlin. Většinou z květů, někdy také z mimokvětních nektárií. Včely-létavky přinesou v medném váčku přibližně 40 mg sladiny do úlu, kde ji předají úlovým včelám. Ty uloží řídký nektar (60-70 % vody) do buněk a postupně jej přenáší, zahušťují a obohacují o výměšky svých žláz. Klesne-li obsah vody na zhruba 18 %, med v buňkách zavíčkují a skladují na bezsnůšková období - nijak se nekazí.

Medovicový med
fotografie - producent medovice
Kapičky medovice vyloučené mšicí
Neboli lesní. Vzniká složitějším způsobem. Mšice (a jiní podobní živočichové - červci a mery) nabodávají rostlinná pletiva, kterými proudí míza bohatá na živiny, hlavně cukry. V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin. Těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu tak mšice filtrují a přebytečný sladký roztok (medovici) rozstřikují po okolí.
Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také třeba mravenci - Ferda Mravenec mšice dokonce "choval"...

Včely jsou při snůšce věrné jednomu zdroji nektaru (či medovice) tak dlouho, dokud z něj získávají sladinu. Vznikající med tak většinou bývá jednodruhový, ale včelař jej musí vytáčet krátce po skončení dané snůšky. Jednodruhové medy mají svoji jedinečnou chuť a vůni - pohankový, akátový, řepkový, ...
Méně pracné je vytáčet pouze 2-3x do roka. Z prvního medobraní je květový med, z druhého smíšený. Třetí medobraní bývá medovicové.

Obrázek
Květový a medovicový med

Med tvoří cukernou část včelí potravy, je zdrojem energie pro činnost včelstva. Za rok včelstvem projde celkem asi 150 kg medu. Většinu však průběžně spotřebovává, pouze malou část však může včelař odebrat.

"Cementový" med
Jednou za pár let se vyskytne medovicová snůška, která v plástech začne během pár dnů krystalizovat. A to tak, že ani včely nedokáží takový med využít. Příčinou je zvláštní složitý cukr v medovici - trisacharid melecitóza. Pokud včelař včas med nevytočí, "zkamení" v plástech a včely na něm nevyzimují...

HMF
Hydroxymethylfurfural vzniká při zahřívání glukózy a fruktózy. Jeho přítomnost v medu poukazuje na stáří či zahřívání medu. Nezahřátý med obsahuje ±10 mg/kg. Maximální povolené množství je 40 mg/kg u běžných medů, u tropických 80 mg/kg. Pro směsný med platí také limit 80 mg/kg - bez ohledu na množství tropického medu. Přidá-li tedy zpracovatel lžičku tropického medu na tunu tuzemského, již jej může deklarovat jako "směs medů z EU a mimo EU" a přitom zakrývá vysoké HMF vzniklé přehřátím... Ale být to tak samozřejmě nemusí.

Původ a složení medu výrazně ovlivňuje jeho chuť. Medovicové medy chutnají ostřeji, mají lehce kořeněný nádech. Jednodruhové medy jsou chuťově velmi odlišné. V každém případě je ale slazení medem zdravější než cukrem.

Obrázek
Jednodruhové medy připravené k ochutnávce

Zpracování medu
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
1. Odebírání medných plástů...
2. ...odvíčkování...
3. ...vytáčení v medometu...
4. ...cezení medu přes síto...
5. ...stáčení do sklenic.


Pastování medu
Obrázek

Před vynálezem medometu (1865) se med jedl i s plásty. V některých oblastech je to běžné i dnes ("plástečkový med"). Také se plásty lisovaly či nechávaly vykapat. Dnes se převážně "vytáčí" v medometu = odstředivou silou se vymetá med nejprve z jedné a pak z druhé strany odvíčkovaného plástu. Scedí se přes síta, nechá vyčeřit a natočí do sklenic.

Při zpracování medu jej lze pouze pokazit - vylepšit nikoliv... Používání nevhodných pomůcek (špinavý medomet, rezavá síta, sklenice od okurek či zelí, ...) zanechá v medu minimálně pachové stopy. Příliš vysoká vlhkost při skladování či zpracování rozředí vrchní vrstvu a ta začne kvasit... Stejně tak je-li med v jakkoliv "aromatickém" prostředí, začne časem sám "vonět" stejným způsobem.

Krystalizace medu
Obrázek
Med krystalizuje i včelám v plástu - je to jeho běžná vlastnost

Je přirozený proces. Některé medy (hlavně řepkový) začnou krystalizovat během týdne či dvou. Stalo by se to i včelám v plástech. Takový med můžeme buď rozehřát anebo napastovat. Teplota vyšší než 50 °C však z medu udělá pouhé sladidlo - dojde ke zničení enzymů a jiných cenných látek.
Jsou ale i medy, které krystalizují velmi pomalu - například akátový.

Ultrafiltrované a přehřáté medy
Ztuhlý med se špatně prodává. Zpracovatelé medu (zejména ti velcí) se jej proto snaží upravit tak, aby nedocházelo ke krystalizaci. Krystaly v medu vznikají kolem krystalizačních jader, většinou pylových zrn. Filtrací rozehřátého medu přes hustá síta se tato jádra odstraní. Kvalita medu se tak sníží hned dvakrát:
* med byl zbytečně zahříván, často více než je zdrávo
* z medu byly odstraněny cenné látky

Po odstranění pylových zrn již také není možné vysledovat geografický původ medu (podle druhu rostlin). S výjimkou akátového a tmavého medu proto pozor na podezřele dlouho nekrystalizující medy.

Skladování
Hlavně v suchu. Při dlouhodobém skladování je důležité i temno. V chladu med být nemusí, ale svědčí mu to. Mráz nevadí - naopak, biologická aktivita medu se sníží na minimum a navíc se zpomalí i krystalizace.
Ke snížení enzymatické aktivity medu na polovinu dojde zhruba po 4 letech, skladuje-li se med při teplotě 20 °C.

Využití medu

Obrázek Obrázek Obrázek
1. Medové perníčky
2. Lžička medu = 7 g
3. Med v domácí lékárničce


V kuchyni
Existuje řada kuchařek s recepty zaměřenými na využití medu v kuchyni. Zde proto nabízíme jen pár osvědčených receptů, které často využíváme.

Snídaně skotského včelaře
Hrnek ovesných vloček zalijeme v nepřilnavém kastrůlku vodou a krátce povaříme. Servírujeme na vyhřátou mělkou misku, dochutíme medem a smetanou či mlékem. Případně i mletou skořicí.

Rehydratační nápoj
1 litr vody, 1-2 vymačkané pomeranče, 1 čajová lžička soli, ±10 čajových lžiček medu (rozmícháme v malém množství vody). Slouží k doplnění tekutin, energie a iontů při déletrvající sportovní aktivitě.

K léčení

Při nachlazení
Jako podpůrný prostředek při nachlazení se med používá od pradávna. Kromě doplnění energie působí i psychologicky - i malé děti vědí, že med je zdravý. Dostatek tekutin, teplo a klid zařídí vše ostatní.
Dáváme-li med do čaje (zejména s citrónem), je lepší, když není čaj vroucí - med i citrón si uchová více hodnotných látek.

Tišení kašle
Lékaři ze Státní univerzity v Pennsylvánii v rámci vědecké studie zjistili, že čajová lžička medu (nejlépe pohankového) podaná večer před spaním při zánětu horních cest dýchacích napomáhá tlumení kašle a klidnému spánku více, než volně prodejné léky. Stejné využití pomáhá i proti nespavosti.

Hojení ran a popálenin
Již staří Egypťané, Řekové i Římané používali med k hojení ran - zejména těch válečných.
Studie našich odborníků potvrdila, že med desinfikuje ránu, snižuje otok a napomáhá obnově tkáně. Nízké pH květového medu působí nepříznivě pro růst bakterií a plísní. Med působením osmotického tlaku navíc odčerpává z rány vodu nutnou pro jejich růst. Při postupném ředění medu tkáňovým mokem se uvolňuje peroxid vodíku v malém množství, avšak dostatečném k aktivnímu působení na bakterie.
Med aplikujeme na obvaz, který poté přiložíme na ránu tak, aby ji medový zábal překrýval. Díky jeho tekutosti a nelepivosti na tkáně jsou převazy bezproblémové (1x denně) - med při nich není potřeba omývat.

UPOZORNĚNÍ !!!
* Pozor na znečištění medu v průběhu zpracování! Zejména staré a nevhodné nádoby (konve, síta i medomet) mohou být zdrojem bakterií. Zjistěte si původ medu a vybavení včelaře.
* Med nemívá "příbalový leták". Pokud by jej měl, určitě by na něm v dnešní době stálo: "Léčbu konzultujte s vaším lékařem nebo lékárníkem!" ...

Další včelí produkty:
Pyl
Propolis
Mateří kašička
Včelí jed
Včelí maso


youtube?4qOvd1E_i7I
"Logic will get you from A to Z; imagination will get you everywhere." ;-) (Logika tě dovede od A do Z; představivost tě dostane všude.) ~ Albert Einstein

Uživatelský avatar
newerMore
mimozemský/á
Příspěvky: 811
Registrován: 19 čer 2008 19:13
Kontaktovat uživatele:

Včelí nemoci a škůdci

#2 Příspěvek od newerMore » 19 črc 2011 16:25

Včelí nemoci a škůdci

Proč volně žijící včelstva netrpí morem včelího plodu
Velmi zajímavý článek o dynamice včelího úlu, kterým se včely přirozeně brání zvýšené hladině mikrobiálních i parazitních onemocnění.

Úspěšný včelař - Nemoci včel

Sdělení SVS ČR k prevenci a tlumení varroázy včel v období roku 2011 až jara 2012




Uživatelský avatar
lyn_x
nebeský/á
Příspěvky: 715
Registrován: 19 čer 2008 18:37
Bydliště: La Ter'

Plemena včel v Evropě

#6 Příspěvek od lyn_x » 21 črc 2011 13:09



Uživatelský avatar
agemoo
nebeský/á
Příspěvky: 632
Registrován: 17 črc 2008 16:49
Kontaktovat uživatele:

Re: Včelařství

#8 Příspěvek od agemoo » 13 led 2012 18:01


Uživatelský avatar
lyn_x
nebeský/á
Příspěvky: 715
Registrován: 19 čer 2008 18:37
Bydliště: La Ter'

Re: Včelařství

#9 Příspěvek od lyn_x » 12 lis 2013 04:38

Fumigace včelstva Varidolem 125 - spektrogram zvukového záznamu.
Přílohy


Záznam druhé fumigace #202.
aee1a586cb51f17fb9f9a6f8958a23f6.ogg
(8.04 MiB) Staženo 121 x

spectro_2-2560x1200-mono.png
Spektrum záznamu druhé fumigace #202.


Záznam druhé fumigace #201.
6f6b23a6fa02e1bb2274f685d4c8f2e6.ogg
(63.47 MiB) Staženo 120 x

spectro24-10240-1200-mono.png
Spektrum záznamu druhé fumigace včelstva #201.

Uživatelský avatar
lyn_x
nebeský/á
Příspěvky: 715
Registrován: 19 čer 2008 18:37
Bydliště: La Ter'

Re: Včelařství

#10 Příspěvek od lyn_x » 19 lis 2013 18:56

Fumigace včelstva 102 varidolem 125

první viditelný vzruch je odkrytí strůpku a odstranění prázdného nástavku. Poté částečné uklidnění, poté zkušební vykuřování samotným zápalným knotem bez léčiva, zde se objevuje již známý pattern z předchozích léčení. Po částečném uklidnění následuje opravdová aplikace 4 kapek varidolu 125 na zápalný knot. Nedochází ale k opakování známého patternu...
Přílohy
RV0025-3-50-spectrum-20480xN.png

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host