Kosmický had

Studnice vědění
Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
newerMore
mimozemský/á
Příspěvky: 811
Registrován: 19 čer 2008 19:13
Kontaktovat uživatele:

Kosmický had

#1 Příspěvek od newerMore » 18 kvě 2015 01:20



youtube?4qOvd1E_i7I
"Logic will get you from A to Z; imagination will get you everywhere." ;-) (Logika tě dovede od A do Z; představivost tě dostane všude.) ~ Albert Einstein

Uživatelský avatar
newerMore
mimozemský/á
Příspěvky: 811
Registrován: 19 čer 2008 19:13
Kontaktovat uživatele:

Re: Kosmický had

#2 Příspěvek od newerMore » 18 kvě 2015 01:20

O něco dál na stejné polici jsem narazil na knihu od Francise Cricka nazvanou Life itself: Its origin and nature (Život: jeho původ a povaha). Vytáhl jsem ji z regálu a prohlédl si obálku - nemohl jsem uvěřit svým očím. Byl na ní obrázek Země z pohledu vesmíru, na níž přistává jakýsi neidentifikovatelný předmět z kosmu.
Francis Crick, druhý z nositelů Nobelovy ceny za objev struktury DNA, zde naznačoval, že molekula života je mimozemského původu - právě jako "animistické" přírodní národy tvrdí, že životním principem je had z kosmu.
Nikdy předtím jsem o Crickově hypotéze, nazvané "řízená panspermie", neslyšel. Teď mi však bylo jasné, že jsem našel nové důležité spojení mezi vědou a komplexem šamanismu a mytologie.
Usadil jsem se do křesla a ponořil se do Crickovy knihy.
CRICK, JENŽ SVOU PRÁCI SEPSAL na počátku osmdesátých let, kritizuje obvykle přijímanou vědeckou teorii o vzniku života, podle níž se první buňky mikroorganismů utvářely nárazy a náhodným spojováním jednoduchých molekul aminokyselin v "prebiotickém bujonu". Podle Cricka tato teorie vykazuje zásadní nedostatek: zakládá se na myšlenkách z devatenáctého století, které se formovaly dlouho předtím, než molekulární biologie odhalila, že základní životní mechanismy jsou společné všem formám života a že jsou nesmírně složité. Pokud bychom vypočítali pravděpodobnost náhody, jež by vedla ke vzniku natolik komplexních mechanismů, dojdeme k nepřesvědčivě nízkému výsledku.
Molekula DNA, jež vyniká svou schopností ukládání a zdvojování informací, není schopna se samostatně vytvořit. O to se starají proteiny, které ovšem zase nejsou schopny samostatné reprodukce, k níž potřebují právě informaci obsaženou v DNA. Život je tudíž, zdá se, nutně syntézou těchto dvou molekulárních systémů. Ve snaze překonat slavnou otázku o vejci a slepici vypočítává Crick pravděpodobnost náhodného vzniku jediného proteinu (který by pak mohl vybudovat první molekulu DNA). Všechny žijící druhy obsahují proteiny, které se skládají z přesně stejných dvaceti aminokyselin, což jsou jednoduché molekuly. Průměrný protein je dlouhé vlákno složené z přibližně dvou stovek aminokyselin, zkombinovaných z oněch dvaceti a spojených do řetězce podle přesného pořádku. V souladu se zákony kombinatoriky existuje šance 1 ku 20^200, že se náhodně objeví jeden specifický protein. Tato cifra, kterou lze zapsat 20^200 a jež zhruba odpovídá číslu 10^260, je mnohonásobně vyšší než množství atomů v pozorovatelném vesmíru (jež je odhadováno na 10^80).
Tyto hodnoty není lidská mysl schopna pojmout. Není možné představit si všechny atomy pozorovatelného vesmíru a ještě nepředstavitelnější je pak číslo, které je miliardy miliard miliard miliard miliardkrát (atd.) větší. Nicméně vezmeme-li v potaz dobu uplynulou od vzniku života na Zemi, může počet aminokyselinových řetězců, jež by mohly vzniknout náhodnou syntézou, představovat pouze nepatrný zlomek ze všech možností. Podle Cricka: "Valná většina sekvencí nemohla vůbec nikdy být syntetizována. Tyto výpočty přihlížejí pouze k aminokyselinovým sekvencím. Neberou v potaz skutečnost, že mnohé sekvence by se pravděpodobně dostatečně nevyvinuly do pevného a stabilního tvaru. Jaký zlomek ze všech možných sekvencí by tohoto stavu dosáhl, není známo, leč předpokládá se, že je docela malý." Crick dochází k závěru, že organizovaná komplexnost, s níž se setkáváme na buněčné úrovni, "nemohla vzejít z čiré náhody".
Země existuje přibližně 4,5 miliardy let. Na počátku byla pouhým radioaktivním shlukem s teplotou povrchu dosahující bodu tání kovu. Což skutečně nebylo pro život příznivé prostředí. Byly ovšem nalezeny fosilie jednobuněčných organismů, které jsou zhruba 3,5 miliardy let staré. Existence jednobuněčných organismů nutně znamená také přítomnost jak DNA s její čtyřpísmennou "abecedou" (A, G, C, T), tak i proteinů s jejich dvacetipísmennou "abecedou" (20 aminokyselin), stejně jako "mechanismu přepisu", který mezi nimi zprostředkovává informace, neboť instrukce ke stavbě proteinů jsou kódovány v jazyce DNA. Crick dále píše: "Je skutečně pozoruhodné, že takový mechanismus vůbec existuje, a ještě pozoruhodnější je, že každá žijící buňka, ať je živočišná, rostlinná či mikrobiální, obsahuje určitou verzi tohoto mechanismu.
Crick přirovnává protein k odstavci o dvou stech správně seřazených znacích. Je-li šance, že z "prebiotického bujonu" vznikne v řádu miliard let jediný specifický odstavec, nekonečně malá, ještě mizivější je pak pravděpodobnost, že se v rozpětí stejného období nahodile objeví dvě abecedy i s mechanismem přepisu.

...

Nejprve jsem se vydal po stopě mytologického kosmického hada, přičemž jsem věnoval zvláštní pozornost jeho tvaru. Zjistil jsem, že často bývá dvojitý:

(staroegyptský obrázek rozdvojeného hada se dvěma hlavama, nilským křížem pod hadem a 5ti symboly nad hadem - 3 vertikální čáry vedle sebe a čtvrtá ještě nad prostřední z nich, U, L, dvojšroubovice a trojúhelníková pila s 5ti zuby)

Tato staroegyptská kresba nepředstavuje skutečného živočicha, nýbrž vizuální šarádu s významem "dvojitý had".
Ani v případě Quatzalcoatla, aztéckého opeřeného hada, se nejedná o skutečného živočicha. V živé přírodě se nevyskytují hadi s rukama či nohama, a už vůbec ne s křídly nebo s peřím. Létající had je protimluvem, paradoxem, jako mluvící němý. Což potvrzuje i etymologie slova coatl, které má dvojí význam: "had" a "dvojče".
Staří Egypťané také zobrazovali kosmického hada s lidskýma nohama
(další obrázek, Sito, prvotní had (1300 př.n.l.))

...

V Campělově práci jsem objevil ohromující množství bohů stvořitelů zobrazovaných v podobě kosmického hada, a to nejen v Amazonii a Austrálii, nýbrž také v Sumeru, Egyptě, Persii, Indii, v Pacifiku, na Krétě, v Řecku a ve Skandinávii.
Abych si tyto údaje ověřil, vyhledal jsem si ve svém francouzském Slovníku symbolů heslo "had". Dočetl jsem se následující: "Zosobňuje obě pohlaví, zahrnuje v sobě pritklady, je samcem a samicí zároveň, sám sobě dvojčetem, stejně jako mnozí důležití bozi stvořitelé, kteří jsou ve svém prvním zpodobění vždy kosmickými hady... Viditelný had se tudíž objevuje jen jako pouhá letmá inkarnace Velkého neviditelného hada, jenž je nadčasovou příčinou a pánem životního principu a všech přírodních sil. Jedná se o původní staré božstvo, jež lze najít na počátku všech kosmogonií, než je z trůnu svrhl monoteismus a rozum."
Campbell se důkladněji zabývá dvěma klíčovými a pro hada rozhodujícími momenty světové mytologie. K prvnímu došlo "v kotextu patriarchátu Hebrejců doby železné v prvním tisíciletí př.n.l., kdy byla mytologie přejatá od starších civilizací neolitu a doby bronzové... obrácena naruby, aby podávala tvrzení zcela protichůdná tomu původnímu". V křesťanskožidovském příběhu stvoření zachyceném v první knize Bible lze najít prvky, které jsou společné mnoha světovým mýtům o stvoření: hada, strom a dvojčata; ovšem poprvé tu had, "jenž byl v orientu uctíván již nejméně o sedm tisíciletí před sepsáním knihy Genesis", sehrává negativní úlohu ničemníka. Jahve, který jej v roli stvořitele vystřídal, nakonec nad "hadem kosmického oceánu Leviatanem" vítězí.
Druhý rozhodující zlom spatřuje Campbell v řecké mytologii, kde byl Zeus původně zpodobňován jako had; ale kolem roku 500 př. n. l. došlo kproměně mýtu a z Dia se stává ničitel hadů. Vládu patriarchálních božstev na Olympu zajišťuje porážkou Tyfáóna, obří hadí nestvůry, kterou zplodila bohyně Gáia, matka Země, s Tartarem, a která je vtělením přírodních sil. Tyfáón "byl tak obrovský, že se stovkou svých hlav dotýkal hvězd a jeho paže dosáhly od východu až k západu". V boji proti Tyfáónovi se musel Zeus spolehnout pouze na pomoc Athény, "Rozumu", všichni ostatní olympští bohové zděšeně prchli do Egypta.
V tomto momentě jsem si do svých poznámek zapsal:
"Tito patriarchální a výlučně mužští bohové jsou, z hlediska přírody, nedokonalí. DNA, stejně jako kosmický had, není ani mužská ani ženská, třebaže její stvoření jsou buď jednoho či druhého, anebo obojetného pohlaví. Gáia, řecká bohyně země, je právě tak nedokonalá jako Zeus. Stejně jako on je výsledkem racionálního pohledu, jenž odděluje, dříve než promýšlí, a není s to zachytit androgynní a dvojí povahu životního principu."
youtube?4qOvd1E_i7I
"Logic will get you from A to Z; imagination will get you everywhere." ;-) (Logika tě dovede od A do Z; představivost tě dostane všude.) ~ Albert Einstein


Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host